Merklín
znak
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0324 558044
kraj (NUTS 3):	Plzeňský (CZ032)
okres (NUTS 4):	Plzeň-jih (CZ0324)
obec s rozšířenou působností:	Přeštice
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	17 km²
počet obyvatel:	1035 (3. 7. 2006)
zeměpisná šířka:	49° 33' 39"
zeměpisná délka:	13° 11' 55"
nadmořská výška:	385 m
PSČ:	334 52
zákl. sídelní jednotky:	3
části obce:	3
katastrální území:	2
adresa obecního úřadu:	Zámek 1 Merklín 334 52 Merklín u Přeštic
starosta / starostka:
Oficiální web: http://www.merklin.cz E-mail: info@merklin.cz
Merklín (okres Plzeň-jih), Česká republika
Zdroje k infoboxu a částem obce

Merklín je bývalý městys v okrese Plzeň-jih mezi Přešticemi a Staňkovem. V obci žije 1040 obyvatel, rozloha obce je 1701 ha.

Obec ležící mezi hřebeny návrší v nadmořské výšce 385–420 m je rozdělena na dvě části říčkou Merklínkou vytékající z Merklínského rybníka.

Památky

Zástavba centrální části obce má dodnes historizující charakter s množstvím dochovaných památkově - architektonických prvků, pocházejících především z období 19. století. Nevelké zemědělské usedlosti nebo drobné domky někdejších malorolníků či řemeslníku lemují hlavní komunikační průtahy obcí. Poměrně značné množství dosud existujících bran, historizujících štítů obytných domků nebo sýpek, poplatných především stavební produkci posledních dvou století, dodává městečku neopakovatelný a svébytný ráz.

Zámek

Někdejší merklínský zámecký areál, sestávající dnes z budovy zámku, rozlehlého zámeckého hospodářského dvora, parku, zámeckých sklepů a mohutné kamenné sýpky, patří k charakteristickým příkladům venkovských feudálních sídel. Patrová čtyřkřídlá budova zámku s uzavřeným nádvořím je situována v parku, jehož hlavní část leží západně a severně od zámeckého objektu. Nádvoří zámku je ze tří stran obklopené arkádami, v patře druhotně zazděnými. Průjezd se vstupem v průčelí objektu je stejně jako řada jiných místností v přízemí sklenut. Lze předpokládat, že zámek získal svoji současnou podobu nejpozději v průběhu 17. století, kdy byl pravděpodobně přestavěn z někdejší středověké tvrze. Ještě na konci 18. století byl opatřen vysokou věží strženou snad v letech 1824 – 1825, kdy byl opravován zřejmě v souvislosti s rozsáhlým požárem Merklína, k němuž došlo v únoru 1817.

Jinou dominantní stavbou zámeckého areálu je kamenná sýpka, situovaná nad zámkem v horní části parku. Byla vystavěna v průběhu 2. poloviny 17. století. Pozoruhodná je také kamenná tarasní zeď parku, vyrovnávající svažitost terénu mezi zámkem a parkem.

Křesťanské památky

Kostel sv. Mikuláše

Kostel sv. Mikuláše byl vystavěn již ve 14. století, na konci 17. století byl radikálně přestavěn. Při požáru města v únoru 1817 byl kostel značně poškozen. Areál kostela doplňuje barokní fara vystavěná r. 1712 a sochy sv. Floriána a sv. Notburgy datované vročením do roku 1765. Kamenné skulptury byly zhotoveny spolu s další sochou sv. Gotharda, stojící dnes při silnici na Ptenín, ve druhé polovině 18. století nákladem rodu Morzínů pro výzdobu zámeckého areálu, odkud byly v pozdějších letech přemístěny na současná místa.

Soubor kamenických děl ve městě samém doplňují sochy sv. Anny z roku 1859, sv. Vavřince z roku 1867 a vysoký kříž z roku 1854. Vedle vzpomenutých skulptur z období 19. století, stojících v centrální části obce, poutá pozornost i socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1738, postavená na dvouobloukovém kamenném mostě pod rybníkem. K sakrálním stavbám v obci samé kromě kostela sv. Mikuláše a novodobého evangelického kostela od architekta Gschwinda patří i výklenková kaplička sv. Antonína z druhé poloviny 18. století stojící při silnici pod zámeckým areálem a dále drobná kaplička sv. Prokopa postavená u silnice do Soběkur.

Židovský hřbitov

Roku 1685 byl jižně od Merklína na hřebeni dnes zalesněného kopce založen židovský hřbitov. Pozemek hřbitova, mající zhruba lichoběžníkový tvar, je obklopen značně zchátralou kamennou ohradní zdí. Množství pískovcových a žulových náhrobků z období 18. až 20. století tu spolu se vzrostlou zelení vytváří neopakovatelnou scenérii, tolik příznačnou právě pro osamocené židovské hřbitovy.

Bijadla

Bijadla, dnes samota ležící poblíž městečka Merklín, jsou poprvé připomínány k roku 1115 v souvislosti s darováním ke klášteru v Kladrubech. Ves byla zničena v průběhu husitských válek. Čas nepokojů a zkázy přečkal jen zdejší kostel sv. Vavřince, zrušený výnosem Josefa II. v roce 1787. Zhruba padesát let předtím zakoupil Bijadla, tehdy osamocený hospodářský dvůr, od Černínů rod Morzínů a připojil je k merklínskému panství. Roku 1831 byl zpustlý kostel zvětšen a radikálně přestavěn na sýpku. Dodnes lze při podrobnější prohlídce stavby nalézt množství artefaktů poukazujících na její vysoké stáří, kamenné gotické ostění nevyjímaje.

Okolí

Merklín sousedí na severu se Zeměticemi, na severovýchodě se Soběkury, na východě s Horušany, na jihovýchodě s Otěšicemi, na jihozápadě s Kloušovem a na západě s Lhotou.